Moje básně a sonety(popřípadě fotky), kopíruj jen s odkazem!!! Děkuju!...
Vím, že to tady moc nestíhám upravovat, tak se za to omlouvám. Zkusím to postupem času zpravit. Díky za pochopení.
your Jasmine

Červenec 2011

Jo!!!

14. července 2011 v 19:43 | H.I.L. |  My diary
Heeeej jo! Mám noťas! Věřili byste tomu? Je to k neuvěření! Asi se Bůh nade mnou smiloval... Ale ten šmejdík z nebe si to zase nějak vrátí... To už se mi stalo několikrát... No co no... Nějaká harmonie musí být... Ale netušili byste, jak je těžký si zpátky zvykat na tu malinkou klávesnici :D. Vždycky se trefím do něčeho jinýho a pak je docela vtipný sledovat, co vzniklo za pamluvu :D. Omlouvám se těm novým, co mi napsali komentáře :D že jsem je ještě neoběhla, ale chci si jít užít tu svobodu notebooku :D. A pak už odjíždím, takže to asi nestihnu :D. No nic, já valím s úsměvem na tváři! Aloha! :D
your H.I.L.

Rekonstrukce-hotovo!!!

13. července 2011 v 21:49 | H.I.L. |  My diary
Přátelé! Takhle šťastná jsem v životě nebyla! 184 článků přepsat během dvou dnů je fakt rekord :D. Stránka prošla menšíma úpravama, už tu nebudou fotky, ty skončí na bývalé stránce, s tou ještě něco vykouzlím :). Musím říct, že mi to všechno hrozně moc chybělo a teď se vracím zpět! I když teď zrovna ne na moc dlouho. V sobotu 16.7. odjíždím na dva týdny na chalupu :/. Ale pak už konečně budu mít notebook!!! Nejvtipnější mi přijde ale, že během toho přepisování už mám přes 10 komentářů od lidí, co vůbec neznám(zatím) :D. Asi to bude tím zobrazením 184 článků během dvou dnů od jednoho člověka :D. Ale to je tvrdej osud rekonstrukce :D. Uááá ani nevíte, jak jsem šťastná. A teď ještě pár novinek! Takže dneska jsem byla na EEG, bylo to fakticky divný a ten gel už nechci nikdy vidět! :D Z vlasů to fakticky nejde dolů :P. Výsledky budou ale až za týden. Ještě ohledně víza, mám 2 dvojky, což si myslím, že je docela slušnej výkon na gymplu :). Pak pro mě bolestná novinka-K má holku. Ale kdo by se divil, takovej fešák aby byl bez holky... A vypadá to, že se mají fakt rádi. A já jim to přeju... Když je šťastný on, tak jsem zvnějšku šťastná i já. Nebo teda nejen zvnějšku, ale uvnitř nejsem zas tak moc šťastná. Ale našla jsem novej objev ;). Je docela pěknej. Ale je mladší. Ne že by to nějak moc vadilo, ale stejně má holku. No potkala jsem ho na našich "hrách" když končí rok :). Hraje fotbal. Ale není to nic vážnýho, jen trošku rozptyl :D. Heej jsem fakt ráda. Uplně mě to dokončení rekonstrukce dostalo. Jinak se doma docela nudím, ale to mi zas tak nevadí. Teď jsem si z knihovny půjčila Mládí v hajzlu, což je nejúžasnější knížka pod sluncem, takže mám zábavu. Takže pro příště konečně Adios!!! A užívejte prázdniny ;).
your H.I.L.

My 48.poem-Srdce čekají...

13. července 2011 v 21:36 | H.I.L. |  My poems
juchů zase jsem něco stvořila! myslím, že je to i docela pěkný...nebo ne?

Srdce čekají...

Srdce čekají
a srdce se lámou,
ty nečekej, neváhej,
podlož je slámou.
Jemně a smutně,
vzhlížejí k světu,
čekají na Tebe,
čekají odvetu.
Mlčením vyjádří
z bolesti strach,
čekají, čekají,
až přijde vrah.
Nemají brnění,
nemají štít,
pomoz jim, ochraň je,
musíš jen chtít.
Střelba slov
a mučení lásky,
copak nemáš rád
mé krvavé vlásky?
Stéká, stéká,
krvavý pramínek,
pálí mě na kůži
jak statečný plamínek.
Padá dolů,
padá kapka
horkého vosku
v krvavá jatka.
Pomoz jim
nebo budou dál
čekat a čekat,
3, 2, 1, pal…
your H.I.L.

A je to za námi,pánové a dámy!-16.6.2011

13. července 2011 v 21:35 | H.I.L. |  My diary
Chachá! A je to communech přátelé! Konečně je to za mnou! Sice ještě musím přežít příští a ten další týden, ale to nějak dám :D. Včera jsem měla ústní, z kerejch jsem byla vyklepaná jak prase, ale dala jsem za 1! To ale nemůžu říct o dnešním oznámení známek z porozumění textu...za 4 :P. Jsem fakt šikovná no... Ale celkově mám 1,1,1-,2,4... Tak snad to bude 1, kdyžtak 2. Konečně bude aspoň kapku odpočinek! A normálně přespáváme v pondělí na úterý ve škole! V tělocvičně! A máme hippies style :D :D. Hej dneska sem hodím fotku, jak asi půjdu, a ty fotky z mýho 365 sem budu muset dodat, ale asi to nechám až na prázdniny. Za to se omlouvám, ale ještě se učíme a píšem dva testy, takže jistota je jistota. A jen takový ohled za K... V poslední době mi furt zvedá náladu. Dneska jsem byla z tý 4 vedle, ale pak jsem ho potkala a najednou mi to bylo jedno. Musela jsem se usmát a už jsem na to nemyslela. Mám strašnou chuť ho obejmout a říct mu, jak jsem ráda, že jsem ho v životě potkala...(ano, nejradši bych mu řekla, jak moc ho mám ráda, ale myslím, že by se mi vysmál nebo řekl, že už jsem tím trapná, jak to furt opakuju a jak se usmívám atd...). Ale prostě, bojím se. No jo, toť dnešní krátkej článek asoš. Tak tady máte debilního hippiesáka s hnusným ksichtem, tak se aspoň zasmějte ;P. Bambitos!


your H.I.L.

Proč???-11.6.2011

13. července 2011 v 21:29 | H.I.L. |  My diary
song pro dnešní článek...naladí vás do "správné" atmosféry...ale pokud nechcete být po zbytek dne v depce, nečtěte ani neposlouchejte tu písničku...
Proč je ve všem někdo lepší? Proč jsem taková nula? Proč mi nejde vůbec nic...? Co jsem provedla, že jsem takový antitalent na cokoliv? Nic neumím... Chtěla jsem být alespoň v něčem nejlepší... Copak jsem tím tak sobecká? Nechápu to... Nechápu sebe a nikdy nepochopím... Nejradši bych si rozbila hlavu... Pocity ve mně vřou jako voda ve varu a chci jen brečet... Chci propustit uzdu slzám, aby mi stékaly po tvářích a já zase na chvíli pocítila úlevu... Ale... nejde to... já té úlevy nedosáhnu... Nemám právo na to, abych měla alespoň chvíli klid... Stále mě všechno hlodá v hlavě... Proč není alespoň jedna věc, v které bych byla nejlepší? Nemusím být z celého světa, ale alespoň z okruhu lidí, které znám. Chci zažít ten pocit, že umím něco, co nikdo jiný... Copak toho chci tak moc? Asi ano... Ani jedno hloupý přání se mi nemůže splnit... Chci zase psát básničky, chci umět kreslit, chci umět fotit, chci jeho a... nic z toho není možný. Na všechno je něco třeba-to, co mi chybí. Pro první tři nadání, pro to poslední prostě není talentu. Tam je jen třeba, aby ta osoba milovala tak jako já. Což v jeho případě vážně nejde. Proč? Proč i ta nejminiaturnější věc, která chci, aby vyšla, nevyjde? Už nic nemůžu. Chci si jen lehnout do postele a nic nedělat. Chci, aby se zastavil čas a já si mohla na chvíli vydechnout od starostí. Od školy, od rodiny, od kamarádů, od něho... Proč jsem do něj vůbec tak paf? To mi řekněte... Tak, jak říká citát, co mám momentálně(k dnešnímu datu-11.6.2011) v záhlaví- Jenom tehdy milujeme skutečně, pokud milujeme bez příčiny. Pravda pravdoucí. Nevím, proč zrovna on, proč jsem si vybrala zrovna jeho. Nechápu, co mě na něm tak uchvátilo... A to všechno trápení kvůli němu... Ale když nad tím tak přemýšlím, z čeho já vlastně žiju? Jenom z těch trápení a bolesti... To mě živí a zabíjí... Zastavte to někdo... Prosím... Já už nechci... Bojím se prázdnin... Bojím se toho, že ho dva měsíce neuvidím... Bojím se příštího roku... Nejen 5 předmětů ve fránině, ale kvůli tomu, že na Lercha začne chodit Klema. Bojím se, že mě bude ničit... za K... Každej člověk se bojí... U mě už to ale zachází daleko... Nevím už, co si počít a zmateně chodím po prázdém bytě... Všichni jsou pryč... Baví se, jen já se musím učit a trápit... Jsem tu jen já a Ghia... Ona je taky chudinka... Teď jí čistily anální žlázky a píchaly antibiotika, protože se jí to zanítilo a momentálně nám začala šíleně pajdat a vypadá to na zánět kosti... Když se něco sere, tak se to fakt sere. Dochází nám peníze. Každej měsíc utratíme víc než výplatu. A naše ulice je čím dál větší změť hajzlů. Včera si ti parchanti zapálili byt a byly tady 3 hasičský vozy, aby to vůbec uhasili. Milý přátelé z ulice všechno polili naftou či čím, tak to dělalo velice úžasný dojem... Vsaďte se, že se bojím. Čím dál víc, jen to nedávám znám. A vidíte, další strach. Jsem prostě jen deprimovaná, podělaná, stydlivá holka. Jedna z celýho světa. Jen pomyslnej neznámej článek. Nejsem zajímavá, nejsem důležitá. Jen něco... Tak jak říká K-akorát na psychošku... Nikdo mě nedokáže pochopit. Jaký to je. Je to jen moje chyba. Já jsem ta divná... Neočekávám ani, že by někdo chápal nebo se o to snažil. Pamatuju si před těma dvěma rokama... Ještě na základce-hubená, vychechtaná, bez starostí... To byl život... Byl... Vrátit nejde, prostě musím jít dál... Já, on, všichni...
your H.I.L.

První za mnou...-7.6.2011

13. července 2011 v 21:27 | H.I.L. |  My diary
Táák a mám za sebou první část communů! Psali jsme slohovku na téma, kdy stážista jede učt do školy a píše svoje dojmy kamarádovi, to, co se mu tam líbí a co ne a pak jak hodlá rozšířit vyučování cizích jazyků. Hrozná blbost! A pak jsme psali poslech, v kterým šlo o obyvatele Paříže a o dojíždění z vesnice. První půlka byla obecně a bylo to v pohodě, ale ta druhá... V hajzlu. Byl tam rozhovor s chlapem, kterej bydlel na venkově. Reportérka pokládala krásné, smysluplné otázky a chlápek si odpovídal stylem ahfls aslhbskgf aflhskgbv v hlasitosti mravence... Takže si to dokážete představit. Všichni jsme čučeli jak na vola, takže myslím, že nejsem sama... No nic, zase pádím do temných lesů a doufejme, že ty další zkoušky zvládnu...
your H.I.L.

My 47.poem-Pomoc andělovi

13. července 2011 v 21:26 | H.I.L. |  My poems
Po hodně dlouhé době píšu básničku... Připadám si jako na začátku, když jsem psala debilní nezajímavý básničky... A tahle mi připadá jako jedna z těch prvních... Není to pocit, je to pravda. Není to jako ty poslední básničky, co se mi fakt líbily... Ale je to dávno... Asi jsem se dostala zase na začátek... Hlavně, abych už psala častěji... Protože bez básniček to nejsem já...

Pomoc andělovi

Mé srdce leží pod křídly anděla,
kterého jsem v podobě člověka viděla,
lepšího kluka na světě není,
smutek ve smích každému mění.
Teď sám před problémem stojí,
musí se otočit čelem vpřed k boji,
nechce pomoci, nechce se vzdát,
však já mu chci pomoc dát.
On pomáhá mi, aniž by to věděl,
stačí, aby ve třídě seděl
a já prošla kolem, viděla tvář,
má kolem hlavy svatozář.
Sic je skvělý, pro mě až moc,
přemýšlím o tom každou noc,
neoplatím mu to nikdy dost,
jsem nic, jen ohlodaná kost.
Nechci uznat, že nemůžem být spolu,
jen chci pomoct, než spadnu dolů,
vždy budu stát po jeho boku,
i přes bolestnou slzu v oku…
Andělů se totiž nevzdáváme.
your H.I.L.

Happy a depka...-2.6.2011

13. července 2011 v 21:25 | H.I.L. |  My diary
Dnešní článek se bude týkat dneška a včerejška. Včerejšek byl úplně geniální! Ráno jsem si pokoupila jedny bonbony a pak u skříněk ve škole to bylo supr... On přišel a tak jsem mu samozřejmě nabídla a on si vzal a přitom se mě letmo dotkl(vím, že to zní nechutně úchylně a ještě víc, když se to řekne nahlas, ale pro mě je to zážitek na celej život!) no a řekl, že je to příjemný přivítání :)). A šel ke své skříňce, ale pak se zarazil a přišel zpátky a zeptal se, jestli mám narozeniny, tak jsem mu řekla, že ne a on se na mě podíval jeho typickým rozkošným rošťáckým podezíravým pohledem a přešel ke skříňce. Byla jsem úplně mimo a šťastná, i když jsem pociťovala bolest, že s ním nikdy nebudu... No a potom po 5.hodině jsme měli češtinu ve 3.patře a tak jsme tam už došli, ale druhá třída(kde jest on) ještě neskončila ve výtvarce, tak jsme si s kamarádkou nenápadně stouply k obrázkům zádama k té části s učebnou výtvarky. Pak už bylo slyšet, že se otvírá, tak jsem jen vykoukla a viděla jsem jeho a dva kamarády, tak jsem se otočila zase zpátky. Slyšela jsem, jak se blíží, tak jsem si povídala s kamarádkou, ale najednou jsem ucítila, jak se blíží někdo ke mně. Nechtěla jsem se ale otáčet, tak jsem jen vyčkávala. A najednou ke mně zezadu přišel jeden ten kamarád(samozřejmě ho znám) a obejmul mě! Což bylo dost nečekaný a byla jsem z toho vyvalená jak prase! Sice si do mě utřel ruce :D, ale to mi vůbec nevadilo. Bylo to úplně úžasný. Ten pocit, když vás někdo obejme... I když to nebyl zrovna ten, od kterého bych to chtěla, i tak jsem byla nadšená. Bylo to moje první objetí od kluka, kterej není příbuznej. Takže si asi dokážete představit moje nadšení. Prostě to bylo neskutečný :). Chtěla bych to opakovat znovu a znovu! Prostě lambáda :). No a teď přejdu k depresivnější části aneb dnešku. Prostě...omlouvám se, že už tak nepíšu... Jak básničky, povídky, tak i články... Nemám prostě čas :/... A nápady. Motá se mi neustále hlava, musím se učit a už mi ta hlava fakt vynechává... Ach jo... Jediná věc, co mě neskutečně bavila, a už mi to nejde... Prostě mi ty básničky nejdou od ruky :(. Ach jo... Všechno je debilní... :'(
your H.I.L.

Pardon...-29.5.2011

13. července 2011 v 21:25 | H.I.L. |  My diary
Vrátila jsem se z výletu kterej byl bezkonkurenční...No bylo to fakt supr ale začala mě zas betálně bolet hlava...Akki už je fuč a mamka tady dva dny v kuse brečela,teď už je docela v pohodě...Ghia chudák je furt zalezlá a je z toho taky docela v hajzlu...No a mě bolí hlava jak kurva a to jsou za týden communy...Takže se omlouvám,ale prostě sem teď nebudu chodit.Musím se učit a s tou hlavou je to dost v prdeli,budu muset na to neuro...Takže pardon a adié...
your H.I.L.

Výleťák-25.5.2011

13. července 2011 v 21:24 | H.I.L. |  My diary
Hm hm hm, připravte se, vyrážím směr Štamberk! Takže teďka 2-3 dny tu nebudu, tak omluvte mou absenci. Ale asi budu plakáát :(. Akki odjíždí pryč mezi 2-3 hodinou odpoledne v sobotu a já přijíždím až v 16:30. :( Takže už ho pravděpodobně neuvidím. Ach jo :(. Ale tak hlavně abychom si to užily. A teď zbytek pro Zuzíka. Hele kotě, chci tě vidět! Jak jsi ostříhaná? Jo a hele musíme vyřešit místa v autobuse, protože my bychom si s Nik asi sedly spolu, ty by sis mohla sednout s Aňou a Anet by šla ke Káti. Ony se spolu docela baví. A bereš nějaký lahvinky teda? :D A mám hodně jídla-teda hlavně chipsy a dobroty :D. Těším se :). No a to je tak všechno a aloha o víkendu!
your H.I.L.